Co jsou Feromony

Feromony jsou přírodní chemické látky vytvářené tělem, které zodpovídají u živočichů za většinu sociálního chování včetně určování pozice ve skupině a sexuální přitažlivosti.

Feromony tak na podvědomé úrovni dávají okolí najevo, že právě jejich nositel je alfa samec, vůdce. Tohoto člověka pak okolní lidé díky feromonům respektují. Ženy se v jeho přítomnosti chovají otevřeně, rády s alfa samcem komunikují, neboť je přitahuje. Mnohokrát bylo dokázáno, že feromony působí jako velmi silný stimulant sexuální přitažlivosti.

Feromony jsou vylučovány prostřednictvím kůže, obsahuje je především náš pot. To je také jeden z důvodů, proč jsou tolik oblíbené kolektivní sporty. Je třeba říci, že feromony tvoří nezapáchající složku potu, samy o sobě tedy cítit nejsou. 

 

Jak Feromony fungují

Na rozdíl od běžných vůní, které jsou zaznamenávané čichem, jsou feromony zaznamenávané Jacobsonovým (vomeronasálním orgánem - VNO), který má tvar jakési trubičky, a najdete ho v nose v blízkosti nosní přepážky. Tento malý orgán funguje jako senzor lidských feromonů. Je odpovědný za přenos molekul feromonů, jež jsou složeny z mnoha signálů a působí přímo na hypotalamus. Vonící „vzkazy" tak paralelně putují do rozličných částí mozku a ovlivňují tak naše chování. Feromony tedy vnímáme, aniž bychom o tom věděli.

Pomocí feromonů dokážeme i lépe relaxovat a uklidňovat se, zvedne se nám i sebevědomí. Je příjemným doplněním erotického napětí a má velkou roli při svádění. 

Feromony vylučuje každý z nás. Problém je v tom, že tento proces nemůžeme vědomě ovlivňovat.

feromony-vyzkum-pusobeni-mozek

 

 

Výzkum

Ač byl VNO objeven před více než sty lety, vědci mu původně nepřikládali žádnou váhu a označili jej za neužitečný.

Bylo to zřejmě proto, že lidský VNO je velice malý a skrytý, vyjma štěrbiny, jež vede dovnitř. Někteří z vědců usoudili, že tento orgán atrofoval a není funkční.

Před pár lety se ale tímto problémem začali zabývat vědci a došli k neočekávaným závěrům. Zjistili, že lidský VNO je plně funkční.  

 

 

 

 
Jak k tomuto objevu došlo?

Profesoru Berliner od 50. let působil jako profesor anatomie na Lékařské fakultě v Salt Lake City v Utahu, kde se věnoval studiu vlastností látek z lidské kůže. A jak už to bývá, na svůj největší objev přišel úplnou náhodou. Zapomněl totiž baňku s extraktem otevřenou na svém stole v laboratoři a všimnul si změn svého chování - cítil se příjemně uvolněný a sebejistý. V návalu vědecké vášně udělal utajený pokus se svými spolupracovníky. Náhodně odložil další otevřené lahvičky a pozoroval kolegy.

Nálada v laboratoři se nápadně změnila. Jindy nudní vědci se proměnili v příjemné, dobře naladěné lidi, kteří spolu dokonce koketovali. Sice už tehdy tušil, že udělal velký objev, ale nikomu to neprozradil. Věděl, že extrakty z lidské kůže mohou obsahovat lidské feromony, a teď už jen potřeboval objasnit složení látky, která přináší dobrou náladu a spokojenost se sebou samým.

Teprve o rok později (když už byl příběh profesora Berlinera patentován), prozradil skutečné chemické složení feromonů - šlo o steroidní látky typu androstenů (pocházely od mužů a působily na ženy) a ženských estrenů (působících především na muže). Dva z androstenů byly už dlouho předtím známy jako kančí feromony a používaly se k usnadnění páření u prasnic. A proč? Protože Feromony fungují.